Československý letec. Po německé okupaci odešel k zahraniční armádě, létal u 310. stíhací perutě RAF. Zahynul při cvičném letu. Jeho portrét byl použit na poštovních známkách tzv. londýnského vydání.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Sportovec z Německého Brodu

Jeden z nejúspěšnějších československých stíhacích pilotů z bitvy o Británii prožil mladí ve svém rodném městě Německém Brodě. Hodně sportoval, hrál fotbal a věnoval se skautingu. Skautem byl i jeho velký kamarád Jan Laška, který jako pilot ve Velké Británii tragicky zahynul.

Po dostudování obchodní akademie v Chrudimi nemohl sehnat práci, proto se přihlásil do armády a stal se vojenským pilotem. Po okupaci tzv. druhé československé republiky nacistickým Německem odchází v květnu 1939 do Polska a velmi rychle poté do Francie.

Z cizinecké legie na křídla RAF

Zimprichova cílová země tou dobou, ale ještě nebyla ve válečném stavu a jako cizinec nemohl vstoupit do armády země galského kohouta. S velkou nevolí proto podepisuje závazek odsloužení pěti let v cizinecké legii. Byla to tou dobou jediná možnost, jak zůstat v ozbrojených silách. Pouze ústně bylo přislíbeno, že pokud Francie vstoupí do bojů, Čechy a Slováky legie uvolní pro službu v národních jednotkách. Jak později vzpomínal jeho spolubojovník, francouzskou realitu Stanislav Zimprich komentoval stručně: „tak jdeme pravděpodobně do toho nejhoršího“. Následoval legionářský výcvik v africkém Sidi bell Abbes. Z této doby také pochází Zimprichova fotografie, která byla předlohou známky z tzv. londýnského vydání.

Počátkem září se ale situace výrazně mění a Francie vstupuje do války s Německem. Přes základny koloniálního letectva se Zimprich dostává do vzdušných bojů přímo nad Francii. Ani jeho snaha ale nemůže zemi odvrátit od porážky. Následuje další přesun do nové země – Velké Británie. Na ostrovy připlul v červnu 1940 a stal se příslušníkem 310. československé stíhací perutě RAF sídlící na základně Duxford. Po krátkém výcviku se zapojuje do letecké bitvy o Británii, kde zaznamenal výrazné úspěchy: jeden nepřátelský letoun sestřelil jistě, čtyři pravděpodobně a jeden stroj poškodil.

Osudný střet

Štěstí ho však opustilo dne 12. dubna 1942, kdy byly prováděny cvičné souboje. Dva letouny se nebezpečně přiblížily. Vrtule Zimprichova Spitfiru se zařízla do kormidel letadla Stanislava Halamy. Ten rychle ztrácel výšku, pokusil se proto o přistání v pahorkatině. Při manévru byl katapultován z kokpitu a zůstal na místě mrtev.

Zimprichův letoun také mířil na nouzové přistání. Vše ale dopadlo jinak. Místo na pláži, ale dosedl až tři sta metrů v moři a Spitfire šel ihned pod vodu. Ještě téhož dne v podvečer moře vyplavilo letoun. Pilotní prostor byl však prázdný, navíc s odepnutými pásy. Šance na záchranu byla přesto mizivá. Stanislav Zimprich se zřejmě zranil na hlavě a utonul. Tělo bylo vyplaveno až po třech měsících na pobřeží u Combe Martin východně od Infracombe v Bristolském zálivu.

Odkazy:

Článek o Stanislavu Zimprichovi na stránkách památníku bitvy o Británii (anglicky)

Zdroje:

LOUCKÝ, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989.

ČERNÝ, Karel. Z Vysočiny na křídla RAF. Havlíčkův Brod: Český svaz bojovníků za svobodu, 2002.

ČERNÝ, Karel. Muži z londýnského vydání. Ve Žďáře nad Sázavou: Jitka Průžová ve spolupráci s Merkur-Revue a Masarykovou dělnickou akademií, 2007.

MÍROVSKÝ-NEUWIRTH, František (ed.). Havlíčkobrodsko v národním odboji 1914-1918 1938-1945. Havlíčkův Brod: Místní národní výbor, 1946.

DRAŠNER, František. Jak město ke svému čtvrtému názvu přišlo. Havlíčkův Brod: F. Drašner ve spolupráci s Městem Havlíčkův Brod a Tiskárnami Havlíčkův Brod, 2005.

Pamětní místa

Pomník padlých letců z druhé světové války, náměstí Svobody, Praha 6 (www.vets.cz)

Pomník padlých v I. a II. světové válce v městském parku v Havlíčkově Brodě (www.vets.cz)

Ulice Zimprichova, Havlíčkův Brod

Vyznamenání a ocenění

  • Řada československých i britských vojenských vyznamenání

    Junácký kříž „Za vlast 1939–45“ zlatý stupeň

Skautský život

Člen Junáka v Havlíčkově Brodě

Dokumentace

Vyznamenání Junácký kříž „Za vlast 1939–45“ zlatý stupeň (Archiv Junáka, Skautský institut)

Poštovní známka s portrétem Stanislava Zimpricha (v uniformě cizinecké legie) (Archiv Junáka, Skautský institut)

Pomník padlých letců z druhé světové války, náměstí Svobody, Praha 6 (www.vets.cz)

Pomník padlých v I. a II. světové válce v městském parku v Havlíčkově Brodě (www.vets.cz)

Jan Laška a Stanislav Zimprich, dva kamarádi z brodského skauta a čs. letci v RAF za druhé světové války (od pí Zdenky Dankové)

Autoři

Příběh dal dohromady Petr Tvrdý únor 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.