Litovelský skaut, obviněný z vyzvědačství, za které byl popraven oběšením.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Narodil se 2. června 1922 v Litovli do mnohačlenné židovské rodiny Festovy. Studium na místním gymnáziu musel v létě 1939 v rámci protižidovských opatření opustit. Po nechtěném ukončení studia byl zaměstnán u mechanika, jistého pana Pařízka. 

10. června 1941 je zatčen pro obvinění, že je členem komunistické strany a vyzvědačem. Byl uvězněn v Olomouci, a pak v nechvalně známých Kounicových kolejích v Brně.

Zde, ovlivněno příchodem říšského zástupce Reinharda Heydricha, jenž nechává vyhlásit první stanné právo od 28. září 1941 do 20. ledna 1942 je Jindřich Fest bez jakékoliv kontroly a možnosti odvolání od rozsudku 4. října 1941 německým stanným soudem popraven - oběšením. 

Je tu jistá spojitost s dalším skautem z Litovle, jménem Ctirad Šneberk. Studoval rovněž na gymnáziu v Litovli, byl rovněž ročník 1922 a popraven ve stejný den na stejném místě ze stejného důvodu. Ctirad byl zatčen už 28. května 1941, což může značit prozrazení Jindřicha při jeho tvrdých výsleších... Dnes se už pravděpodobně nedozvíme, jak to bylo přesně.


Pamětní místa

Pamětní deska na Náměstí Přemysla Otakara v Litovli, kde je uvedena pouze rodina Festova.


Skautský život

Junák z Litovle


Dokumentace

Zdroj: Robert Najman, Lubomír Šik

Pamětní deska v Litovli. Zdroj: https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/1498-litovel/N%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD%20P%C5%99emysla%20Otakara/

Autoři

Příběh dal dohromady Lukáš Kyselý - Kapsa ze Šumvaldu, Robert Najman, Lubomír Šik; leden - červen 2018

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.