Umělec, bojovník proti fašismu zatčen pro rozšiřování letáků v červnu 1942. Vězněn na Pankráci, Osvětimi, kde 17. 2. 1943 zemřel.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Zdeněk Zika se narodil v Benešově v roce 1922. Vyrůstal v Zapově ulici pouze s matkou a babičkou a matčinou sestrou a jejím manželem.

Po skončení povinné docházky na obecnou školu začal navštěvovat benešovské gymnázium. Zdeněk Zika byl pilným studentem a projevoval všestranný talent, byl nadšeným ochotníkem (hrál mj. Honzu v Kvapilově Princezně Pampelišce), rád maloval a psal básně a nejrůznější články. Ve škole potkal také svou velkou lásku Růženu Porgesovou, která byla židovského vyznání. Těsně před okupací opustila Československo a emigrovala do tehdejší Palestiny. Na svého Zdenka myslela až do konce svého života. Spolu s Růženou byli také členy benešovského skautského hnutí a podnikali mnohé výpravy, koncem třicátých let také na Slovensko. Jeho přezdívka byla Zuzana.

Po maturitě v roce 1941 začal studovat v Praze grafickou školu v Praze na Smíchově. Během svého studia v Praze se zapojil do odboje, začal dovážet ilegální materiály z Prahy do Benešova. Na těchto tiskovinách se podílel především svými karikaturami.

Po atentátu na R. Heydricha byla odbojová skupina, ve které působil, odhalena a Zdeněk Zika byl zatčen v červnu 1942 v Praze. Vězněn byl poté na Pankráci, z tohoto vězení propašoval několik tajných dopisů adresovaných jeho matce. V lednu roku 1943 byl deportován do Osvětimi, kde zemřel téhož roku 17. února. Dle oficiálního dokumentu z koncentračního tábora byla příčinou jeho úmrtí chřipka.

Po válce byl oceněn Československým válečným křížem 1939 a Junáckým křížem. Jeho jméno bylo též zvěčněno v budově gymnázia na pamětní desce.

Jeho pietní hrob se nachází v Benešova na starém hřbitově v hrobce rodiny Zikových. Jeho matka, které svého jediného syna velmi milovala, zemřela až v roce 1972. Ještě několik let po válce stále čekala na svého syna, bohužel marně. Dožila v domě, kde svého syna vychovávala. 

Zdroje: 

Pánek Jaroslav: Památce Zdeňka Zíky, in : Jiskra. -- Roč. 14, č. 7 (16.02.1973), s. 7

Tywoniak Jiři: Zdeněk Zíka (1922-1946)-umělec a bojovník proti fašismu, in : Středočeský sborník historický. -- Č. 16 (1981), s. 23-56

Rozhovor se spolužákem Zd. Ziky, panem Vl. Rádlem. 

Pamětní místa

Zdeněk Zika žil v Benešově v Zapově ulici.

Vystudoval benešovské gymnázium.

Hrob jeho rodiny i se jménem Zdeňka Ziky se nachází na benešovském starém hřbitově. 

Vyznamenání a ocenění

  • Československý válečný kříž 1939.

    Junácký kříž „Za vlast 1939–45“ zlatý stupeň.

Skautský život

vedoucí 2. oddílu Junáka Benešov

Dokumentace

Hrob rodiny Zikových se jménem Zdeňka Ziky na benešovském starém hřbitově.

Autoři

Příběh dal dohromady Petr Šraier 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.