Narodil se v Unerázce, jako poslední potomek starobylého selského rodu. Vystudoval reálné gymnázium v Jevíčku a ačkoliv byl nadaným básníkem, chystal se převzít rodinný statek. Byl členem 1. RS oddílu v Jevíčku. Zapojil se do odbojového hnutí od ledna 1945 jako člen skupiny Victoria v Olomouci Po zadržení v Petrůvce byl v ranních hodinách dne 15. 4. 1945 nacisty zavražděn.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Jiří Wenzl se narodil  dne 8. června 1923 profesoru Františku Wenzlovi a profesorce Vlastě Wenzlové. Jako poslední potomek starobylého selského rodu.

Mladý Jirka se měl znamenitě k životu a vyrůstal z něho  zdravý a čilý hošík. Již v útlém mládí se u něho ozývalo básnické nadání. Mluvil často ve verších a dovedl vše vylíčit tak živě a věrně, až to vzbuzovalo obdiv.

Do obecné školy chodil v Bezdečí. Pak studoval na reálném gymnáziu v Jevíčku a když toto bylo v roce  1941 zrušeno, odebral se na další studia do Boskovic, kde maturoval. Jeho maturita byla bolestná, neboť skládal zkoušky v pátek a na své narozeniny, dne 8. června 1942 se dozvěděl, že jeho otec bude popraven v Brně.

Jeho otec profesor František Wenzl po Mnichově na rozdíl od jiných setrval na svých vlasteneckých zásadách a aktivně se zapojil do odbojové činnosti, především ve skupině generála Eliáše. Po záboru Trnávky přesunul Rolnickou záložnu na mlýn v Plechtinci, pomáhal financovat zahraniční odboj, což jej stálo život. Byl zatčen 5. 6. 1942, dne 8. 6. odsouzen a 9. 6. 1942 popraven.

Po maturitě se Jiří odebral domů, aby matce pomohl vést hospodářství. Chtěl se stát sedlákem nejen ze záliby ale i proto, že to slíbil svému otci. Hospodářství chtěl Jirka vést co nejmoderněji, dělal si plánky polí podle jednotlivých parcel, zaznamenával osevní postup jednotlivých parcel, hnojení, výsledek sklizně atd.

Četl hojně a psal básně. Měl jich velice mnoho. Byl rozeným humoristou a o dobrý vtip u něho nebylo nikdy nouze. Jeho velikou láskou bylo i divadlo. O dobré divadelní hry v době okupace byla nouze ale Jirka dokázal pomoci. Napsal vhodný divadelní kus pro mládež a diváci byli spokojeni.

Jiří se nedokázal smířit se smrtí otce a ani poroba národa se ho dotýkala těžce. Se svými hořkostmi se  nesvěřil nikomu a začal pomýšlet o pomstě na vrazích svého národa. Když se v kraji začali  objevovat partyzáni, byl s nimi ve styku od podzimu roku 1944 a pomáhal jim kde mohl. Opatřoval českým lidem padělané průkazy k přechodu přes hranice. Partyzánům dodával zprávy o událostech v kraji, jezdil často do Konice, kde se s nimi stýkal, dodával mapy okolí a všem co pro ně mělo význam. Od ledna 1945 byl příslušníkem odbojového hnutí Victoria v Olomouci, kde mu byla vystavena legitimace číslo 25.054. Odbojové hnutí, jehož byl Jiří členem, bylo založeno přímo panem prezidentem Dr. Eduardem Benešem a vedl je generál Hasal.

Přiblížil se nešťastný den 15. dubna 1945. Jiří se vrátil z Jevíčka a odešel brzy z domu. Domácí se domnívali, že šel k Rypům do Petrůvky. Co vše se dělo potom je zahaleno rouškou tajemství. Německý Volkssturm hledal u Petrůvky partyzány, ve skutečnosti se chtěli zmocnit a zlikvidovat Jiřího. Byl jim už delší dobu podezřelým. Po krátké přestřelce u domu Rypova v Petrůvce se jim podařilo Jiřího zmocnit. Nešťastnou náhodou jim vběhl přímo do cesty. Začal výslech a mučení. Dle očitého svědka mladého Jiřího vyvedli před dům a ve 04:10 hod dne 15. dubna 1945 ho dvěma ranami z pistole popravili.

Jiří Wenzl byl Němci zastřelen na silnici, kde ještě dlouho zůstávala krvavá skvrna než ji asi za tři týdny smyl déšť. Byl pohřben dne 19. dubna 1945 do rodinné hrobky v Městečku Trnávka.

Maminka Jiřího Wenzla na parte napsala: "Skosen osudem jak jarní květ mrazem, odešel nám 22 léta mlád - následuje svého otce - můj syn JIŘÍ WENZL"

Zdroje:

VRBKA, Josef. Poslední rodu Wenzelova. Jevíčko: Vlasta Wenzelová v Unerázce, 1946.

TOVÁREK, František. Světlé stopy. Činnost Čsl. Junáka v Jevíčku 1923 - 1948. nevydaný strojopis 


Pamětní místa

V místě kde byl 15.4. 1945 zastřelen nejprve postaven dřevěný křížek a poté památník nedaleko křížku. Dílo sochaře Jaroslava Švece. Odhalen dne 28. října 1946


Vyznamenání a ocenění

  • Dne 28. října 1946  byl Jiřího mamince předán Junácký kříž "Za vlast 1939-45" Zlatý stupeň in memoriam.


Skautský život

Jiří byl čenem 1.RS oddílu v Jevíčku


Více o osobě Hrdiny

Z díla Jiřího Wenzla:

Potkal jsem štěstí......

Jiří Wenzl 15.1.1945

Bloudím tak bez cíle městem.

Kolem je pusto a v duši klid.

Neznámé kolem mne do dálky mizí.

Vše je tak tesklivé, strohé a cizí.

A srdce užírá ten divný chlad,

po milém úsměvu, který mi k štěstí stačí.

A náhle potkám Tebe.

Srdce zachvěje a radostí skáče.

Na rtech Tvých je úsměv tak milý.

Kéž bych mohl zadržet tu krásnou chvíli,

zraky své ponořit v černo Tvých očí,

v kterých se odráží čistota nebe

v nich se jen láska a štěstí zničí.

Odešla - a přece se člověku snadněji kráčí po tvrdých kostkách z kamene.

Je mi tak dobře! Přece si snad vzpomene,

že žije člověk, který má cit.

Pro ty chvíle má smysl žít.


Dokumentace

br. Jiří Wenzl

Opravený křížek v místě zastřelení br. Jiřího.

Pomník nedaleko křížku odhalený dne 18.10. 1946. Dílo sochaře Jaroslava Švece.

Dne 15. dubna 2017 jsme si připomněli 72 výročí od zastřelení br. Jiřího Wenzla.

Rodinná hrobka Wenzlů na hřbitově v Městečku Trnávka.

Autoři

Příběh dal dohromady Pavel Vykydal - Viky, David Plech - Vřešťan , jmenovitě:



duben - květen 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.