Skaut z Dvora Králové, jako člen ilegálního oddílu byl povolán 5. 5. 1945 do služby a padl během přestřelky s Němci v blízkosti školy 2. obvodu (dnes "5. května") obsazené Hitlerjugend ve Dvoře Králové.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Vladimír Vejr se narodil ve Dvoře Králové. Byl jediným synem svých rodičů a jejich velikou pýchou. Vzpomínán je jako tichý a svědomitý hoch, milý a pro svou povahu všemi oblíbený ve skautu a později i v práci.

Jako chlapec nejprve vychodil pět tříd obecné školy, dále pak čtyři ročníky školy měšťanské. Poté se vyučil elektromechanikem a připravoval se na absolvování střední průmyslové školy elektrotechnické ve Dvoře Králové n. L.

V roce 1937 se Vláďa stal členem královodvorské smečky vlčat a o dva roky později skautem 2. oddílu Junáka ve Dvoře Králové nad Labem.

Na podzim roku 1940 byla junácká činnost násilně přerušena, ale několik měsíců před koncem 2. světové války došlo k vytvoření  ilegálního oddílu dvaceti chlapců pod vedením bratra Václava Horáka. Tento oddíl byl ve styku s vedením podzemního hnutí odporu. Přesněji, jednalo se o napojení na ilegální organizaci KSČ. Příkazy k odbojové činnosti dostávali členové Junáka od S. Táslera, člena ilegální org. KSČ. Skauti měli fungovat jako spojovací služba. Coby hlídky měli přidělená stanoviště.

Dne 5. května 1945, v čase povstání, zvuk sirény povolal skauty do služby. Stanovištěm Vládi Vejra byla křižovatka ulic u školy II. obvodu, kterou obsadila Hitlerjugend. Podle slov svého otce, odešel Vladimír na určené místo ještě před houkáním sirén ve 12:30 hod. Vladimírův otec, Václav Vejr, se rovněž odebral na uvedené stanoviště. Jako velitel tam fungoval poručík základní služby, S. Munzar z Lipnice u Dvora Králové n. L. Škola byla sice Čechy dobyta, ale několik hitlerčíků se dostalo s kulometem na půdu. Krátce nato začaly dopadat střely na hlídkující skupinu před školou. Do toho vpadla ještě palba z jiného kulometného hnízda ukrytého v soukromé vile v protější ulici. Na dlažbě zůstalo ležet několik obětí. Mezi nimi i bratr Vladimír Vejr, nejprve postřelený ranou do břicha a následně zastřelený z bezprostřední blízkosti (dle úmrtního listu, střelen do hlavy). Poté dorazil na místo ještě pancéřový vůz několik aut plně obsazených Němci, kteří dobyli  zpět z českých rukou dvorské vlakové nádraží a nyní mířili osvobodit své německé posádky v továrně Junkers a dílny Esessmanů v bývalé židovské továrně. Nacistický vztek se vybil zákeřným povražděním sedmnácti většinou neozbrojených českých lidí.

Město vypravilo těmto obětem německého násilí společný pohřeb ve čtvrtek dne 10. května 1945 o 14 hodině ve hřbitovní kapli. Pohřbeni jsou na městském hřbitově v jednom společném okruhu.

Ústředím Junáka bylo Vladimíru Vejrovi uděleno in memoriam Zlatý stupeň vyznamenání Junácký kříž „Za vlast 1939 – 45“, které převzali jeho rodiče. 

Zdroj:

dopis St. Veselého ústředí Junáka, zápisy ve skautských kronikách uložených ve středisku Zvičina, Dvůr Králové n. L.

Vojenský historický archiv, fond účastníků národního boje za osvobození podle zákona č. 255/46 Sb.


Pamětní místa

Hrob - náhrobní kámen  na městském hřbitově ve Dvoře Králové n. L.

Památník padlým 5. května 1945.


Vyznamenání a ocenění

  • Ústředím Junáka bylo Vladimíru Vejrovi uděleno in memoriam Zlatý stupeň vyznamenání Junácký kříž „Za vlast 1939 – 45“. O udělení tohoto vyznamenání požádal Ústředí Junáka v Praze v prosinci 1945 Stanislav - Weston- Veselý, okrskový velitel  (vůdce královodvorských skautů a zakladatel skautingu ve Dvoře Králové n. L.). 4. května 1947 došlo k předání Junáckého kříže rodičům Vl. Vejra. Na hřišti Junáka na Pilském mlýně u sportovního stadionu ve Dvoře Králové nad Labem byla uspořádána slavnost, které se zúčastnilo i 16 členů 2. oddílu, zástupci úřadů a korporací.

    Prezident Republiky Československé, generál Svoboda, udělil 3. 8. 1946 Vladimíru Vejrovi Československý válečný kříž 1939 "In Memoriam". Toto vyznamenání bylo uznáním bojových zásluh, které V. Vejr získal v boji za osvobození Republiky Československé z nepřátelského obsazení.

    Zdroj:

    dopis St. Veselého ústředí Junáka, zápisy ve skautských kronikách uložených ve středisku Zvičina, Dvůr Králové n. L.

    Vojenský historický archiv, fond účastníků národního boje za osvobození podle zákona č. 255/46 Sb.


Skautský život

Člen 2. odd. Junáka Dvůr Králové


Více o osobě Hrdiny

Vladimír Vejr žil ve Dvoře Králové n. L. v ulici Heydukova, č. p. 1074. Jeho otec, Václav Vejr se narodil 7. 3. 1904 ve Vysočanech, okr. Nový Bydžov. Matka se jmenovala Marie Vejrová, za svobodna Vosáhlová. Václav Vejr byl členem dobrovolného hasičského sboru ve Dvoře Králové n. L.. Od roku 1939 se spolu s několika členy tohoto sboru podílel na odbojové činnosti (např. přípravě sabotáží). Odbojová činnost však byla prozrazena, vedoucí funkcionáři zatčeni, postaveni před soud a následně popraveni. V odboji proti okupantům pak Vladimírův otec pokračoval individuálně. 5. 5. 1945 se ocitl ve stejném prostoru, u školy  5. května, jako jeho syn , který tam přišel o život.

Zdroj:

Vojenský historický archiv, fond účastníků národního boje za osvobození podle zákona č. 255/46 Sb.


Dokumentace

Fotografie ze skautské kroniky.

Vl. Vejr, vyznamenání, hrob Vl. Vejra I (ze skautské kroniky).

Hrob Vl. Vejra II (z materiálů střediska Zvičina).

Umístění hrobu Vl. Vejra (z materiálů střediska Zvičina).

Pomník padlým 5. května 1945 (foto - KAČ Suchá).

Pomník padlým 5. května 1945, detail (foto - KAČ Suchá).

Pomník padlým 5. května 1945, detail, Vl. Vejr (foto - KAČ Suchá).

Autoři

Příběh dal dohromady družina Mloci, 2. oddíl vodních skautů Mostek , jmenovitě:
Kateřina - KAČ - Suchá, Petr - Škvarek -
Suchý, Vojta - Barel - Karel, Verča Červená, Anička Puhlovská, Áňa Albrechtová, Zuzka Havrdová, Vojta Klimeš, Maruška Erbenová

listopad 2016 - duben 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.