Zábřežský rodák, katolický skaut a člen ilegální skupiny Národní sdružení československých vlastenců. Působil jako spojka mezi partizánskými oddíly. Nedaleko Horních Heřmanic (okr. Ústí nad Orlicí) zastaven civilní hlídkou gestapa a po přestřelce zastřelen.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Narodil se jako druhé dítě do rodiny vrchního četnického strážmistra Václava Tůmy (1883 – 1940), který pocházel z obce Lidmaň. Do Zábřeha byl už pravděpodobně převelen jako četnicky strážmistr. V roce 1914 se jeho otec žení s Marií Janíčkovou. Rodina bydlela v ulici Nový svět (dnes Jiráskova ulice) č. 30. Po ukončení základní školy nastoupil Jaroslav Tůma do zábřežského gymnázia, kde absolvoval 4 roky studia. Nemohl pokračovat dál ve studiu, gymnázium bylo Němci zrušeno. Mezi roky 1937-8 vede zábřežské katolické skauty. Po zrušení školy nastupuje do zaměstnání jako účetní v Knottově mlýně. Doba je to pro něj asi nelehká. V roce 1940 umírá jeho otec Václav Tůma a Jarek se musí starat o matku. Jaroslav má ještě starší sestru Blaženu (1914), později provdanou Žváčkovou, která však v Zábřeze nežije a vrací se tam až po válce.

Kdy přesně se Jarek Tůma zapojil do zábřežského odbojového hnutí označované jako Národní sdružení československých vlastenců není známo. Koncem roku 1943 už se o toto odbojové hnutí začalo velmi intenzivně zajímat Gestapo. V březnu 1944 pak došlo k definitivnímu rozkrytí odbojové sítě a v Zábřeze a okolí. Začalo hromadné zatýkání. Většina členů odboje podcenila nebezpečí a byla Gestapem pozatýkána přímo ve svých domovech. Tento krok zničil větší část ilegální organizace, ale paradoxně zapříčinil vznik partyzánských skupin odbojářů, kterým se podařilo včas utéct. V průběhu roku 1944 působí v okolních lesích několik partyzánský ch skupin, které navzájem spolupracují.  Jaroslav Tůma pracoval jako spojka mezi těmito oddíly. Dne 8. července 1944 byl u lesa pana Berana v Horních Heřmanicích (okr. Ústí nad Orlicí) spolu s Jaroslavem Tannertem zastaven německou hlídkou. Co se přesně událo na tom místě událo není dodnes jasné. Jaroslav Tůma byl zastřelen a postřelenému Jaroslavu Tannertovi se podařilo utéct. Jarek Tůma byl v tichosti pohřben v neoznačeném hrobě na nedalekém heřmanickém hřbitově. Jako místo střetu se často mylně uvádí nedaleká obec Cokytle. Od této obce však oba partyzáni přišli. Po válce byla rakev s ostatky Jaroslava Tůmy převezena do rodného Zábřeha.

Pamětní místa

Rodný dům  s pamětní deskou - Jiráskova 30, Zábřeh, GPS - 49.8819083N, 16.8616736E

Hrob na místním hřbitově - Jiráskova 39, Zábřeh, GPS - 49.8798708N, 16.8595775E

Pomníček u Horních Heřmanic - GPS - 49.9555194N, 16.7302361E

Vyznamenání a ocenění

  •  Junácky kříž Za vlast 1939 – 1945 - I. stupeň (in memoriam)

    Zdroj: Vlastivědné muzeum Šumperk, pobočka Zábřeh

Skautský život

člen Junáka v Zábřehu

O skautském životě Jarka Tůmy se toho dochovalo jen velmi málo.  V roce 1936-7 vzniká oddíl katolických skautů a Jaroslav Tůma se stává jeho vedoucím.  Informace jsou jen z "druhé ruky". V časopise katolických skautů "Jiskry od táborového ohně" o setkání s Jaroslavem Tůmou píše Fraňa Zajíček vedoucí 52. oddílu katolických skautů z Olomouce. 10.října 1938 dochází k záboru pohraničí včetně Zábřeha. Tím končí i činnost skautů.

Zdroj: 100 let skautské stráže pod Jeseníky

Dokumentace

Článek z skautského katolického občasníku Jiskry od táborového ohně, číslo 2, ročík 1946.

Pamětní deska na rodném domě.

Zábřežští skauti u hrobu Jaroslava Tůmy v roce 1970. Zdroj: Archiv oddílu Stopaři Zábřeh.

Autoři

Příběh dal dohromady Pavel Jedelský - Kili, březen 2019

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.