Skaut plzeňského 2. oddílu "Stopa". Umučen v koncentračním táboře Auschwitz/Osvětim z důvodu rasové nenávisti.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

     Jan Petr Stransky (příjmení rodiny psáno v úředních dokumentech "Stransky", ne "Stránský") se narodil 20. srpna 1926 v Mostě jako syn advokáta JUDr. Bedřicha Stranského a jeho manželky Lisy rozené Kornfeldové. Měl ještě starší sestru Anitu. Od podzimu 1937 studoval na československém státním reálném gymnáziu v Lounech. V říjnu 1938 po obsazení československého pohraničí uprchla rodina do Plzně. Jan zde nastoupil na Masarykovo reálné gymnázium a zároveň se stal členem 2. skautského oddílu "Stopa".

     Již počátkem dubna 1939 se ale rodina z Plzně stěhovala dál do Prahy. Otec Bedřich plánoval vystěhování z protektorátu, ale nedošlo k němu. Jan navštěvoval do června 1940 českou reálku v Praze VII, pak musel studium kvůli židovskému původu ukončit. 24. dubna 1942 byli Jan i jeho otec deportováni transportem "Am" do Terezína a následně 15. prosince 1943 transportem "Dr" z Terezína do Auschwitz/Osvětimi, kde zahynuli. Jeho sestra Anita válku přežila a později žila vdaná pod příjmením Schwarz-ová v USA. Osud manželky Lisy se nepodařilo zjistit.

Zdroje:

Státní oblastní archiv v Plzni, fond Policejní ředitelství Plzeň, pobytové přihlášky - Stransky Bedřich.

https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/127941-bedrich-stransky/

https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/127983-jan-p-stransky/ (pozn.:  je zde zřejmě omylem uvedeno chybné datum narození 20. 6. 1926)

https://yvng.yadvashem.org/index.html?language=en&s_lastName=Stransky&s_firstName=Jan&s_place=&s_dateOfBirth=&cluster=true

https://yvng.yadvashem.org/index.html?language=en&s_lastName=stransky&s_firstName=fritz&s_place=&s_dateOfBirth=&cluster=true

Pamětní místa

Nepodařilo se zjistit, že by Jan Stranský měl nějaké pamětní místo.

Vyznamenání a ocenění

  •      Vzhledem k okolnostem úmrtí by Janu Stranskému náležel zlatý stupeň Junáckého kříže Za vlast 1939-1945. V dostupném přehledu držitelů uvedeného vyznamenání z Plzně (Bořík, Stanislav: Junácký kříž "Za vlast 1939-1945", Plzeňsko. List pro vlastivědu západních Čech, roč. XXII, 1995, č. 4, s. 1), který ovšem není vyčerpávající, však jeho jméno uvedeno není.

Skautský život

skaut 2. oddílu Junáka "Stopa" v Plzni

     Vzhledem ke krátké době pobytu v Plzni toho o Janově skautování mnoho nevíme. Oddílový vůdce Jan Kraus - Šiwo na něj v jednom z odstavců poválečného přehledu zahynulých skautů ze Stopy vzpomněl takto: "Jan Stránský, narozený 20. 8. 1926 v Mostu, kde byl jeho otec Bedřich se svou matkou Lízou advokátem, avšak po obsazení Sudet uchýlil se do Plzně, Klatovská 70. Vstoupil v Plzni do Stopy hned 12. 10. 1938. Svůj junácký slib složil již 28. 6. 1937 v Bavorově, kde si složil též táborníka a tlumočníka. Dlouho však ve Stopě nepůsobil, protože ještě před jarem hned po obsazení Čech Němci musel opustiti podle úředního nařízení naše řady. I on skončil tam jako mnoho známých i neznámých Čechů." A to je vše. O jeho skautování v Bavorově - tedy v jižních Čechách, daleko od rodného Mostu, odkud na podzim 1938 s rodinou odjížděl - nevíme nic. Možná tam rodina kvůli otcově advokátní praxi přechodně bydlela. Stopu musel nuceně opustit spolu s třinácti dalšími židovskými skauty koncem března 1939; v seznamu vystupujících z oddílu v níže citovaném rozkaze je uveden jako "Hanuš Stransky". V době krátkého skautského působení v Plzni chodil do klubovny Stopy v domku na tehdejší adrese Klatovská 106, která už dnes nestojí a její poloze odpovídá přibližně dům Žižkova ul. č. pop. 2596/č. or. 63.

Zdroje:

Archiv Okresní rady Junáka Plzeň-město, osobní fond Jan Kraus - oddílové rozkazy Stopy 1939 (Týdenní rozkaz Stopy č. 30 pro oddílovou činnost od 26. března do 1. dubna 1939); medailónky členů Stopy zahynulých během války.

Více o osobě Hrdiny

   Janův otec Bedřich Stransky se narodil 28. února 1888 v Praze na Smíchově,  jeho o jedenáct let mladší manželka Lisa rozená Kornfeldová se narodila 24. září 1899 v Mostě. Sňatek se konal 11. července 1920 v Mostě a ze svazku přišly na svět dvě děti - dcera Anita (7. března 1921) a syn Jan Petr (20. srpna 1926), oba v Mostě. V tomto městě vedl JUDr. Bedřich Stransky svoji advokátní praxi až do začátku října 1938. Sám je v úředních dokumentech uváděn jako "bez vyznání", ale jeho rodiče stejně jako manželčini byli Židé a podle nacistických rasových kritérií nehrálo roli, zda sám aktivně víru vyznával.

     Po příchodu do Plzně našli otec s matkou a synem azyl v domě ing. Oskara Semmlera na Klatovské třídě čp. 721/č. or. 70. (Po poválečném přečíslování nese dům Klatovská čp. 721 č. or. 110, jde o nároží Klatovské třídy a Hruškovy ulice.) Pravděpodobně byli ve své situaci rádi za střechu nad hlavou a neměli příliš chuti obdivovat vytříbenost interiéru navrženého pro rodinu Semmlerových světoznámým architektem Adolfem Loosem. (Pozn.: Vnitřek domu je v současnosti po rekonstrukci součástí plzeňských "Loosových interiérů" a jako "Semmlerova rezidence" přístupný návštěvníkům.) Samotná rodina Semmlerových se v této době již připravovala k emigraci. Sestra Anita s nimi do Plzně nepřijela, nevíme, zda někdy v této době už sama neodjela za hranice.

     Syn Jan potřeboval v Plzni pokračovat v přerušeném studiu a stal se proto žákem Masarykova reálného gymnázia. Nastoupil do třídy II.c a chodil do ní od 10. října 1938 do 14. dubna 1939. Z údajů ve školním katalogu vyplývá, že jeho mateřskou řečí byla němčina a jeho prospěch tomu odpovídal, protože z němčiny byl lépe hodnocen než z češtiny.

    Otec Bedřich v Plzni nepokračoval v advokátské praxi. Rodina žila z úspor a on sám už od podzimu 1938 plánoval vystěhování za hranice. Přihlásil se dokonce jako zájemce o vystěhování u „Přípravného komitétu pro zřízení československé kolonisační společnosti, Praha I, Benediktská 2“. Z dokumentů pražského policejního ředitelství dostupných u jeho jména na www.holocaust.cz vyplývá, že už v lednu 1939 žádal o povolení přechodného pobytu v Praze, kde chtěl navštěvovat přeškolovací kurs pro praktické povolání. Povolení získal na tři měsíce, pak žádal o jeho prodloužení a ke 14. dubnu 1939 přemístil do Prahy z Plzně i zbytek rodiny (poznámka o odhlášení z Plzně na pobytové přihlášce přitom nese datum 3. dubna 1939). Nechal si v této době také vystavit nový cestovní pas. K vycestování ale nakonec nedošlo. Syn Jan pokračoval ve studiu na české reálce v Praze VII., kterou musel kvůli židovskému původu opustit po třetím ročníku v červnu 1940.

     24. dubna 1942 byli Jan i jeho otec deportováni transportem "Am" z Prahy do Terezína a následně 15. prosince 1943 transportem "Dr" z Terezína do Auschwitz/Osvětimi, kde zahynuli. Janova sestra Anita válku přežila a později žila vdaná pod příjmením Schwarz-ová v USA - nejprve v Madisonu (Wisconsin) a později v Janesville (Wisconsin). Ona také v letech 1979 a následně 1986 vyplnila a zaslala izraelskému památníku Yad Vashem dotazníky s údaji o zahynulém otci a bratrovi. U bratra Jana jsou okolnosti úmrtí označeny jako "neznámé", u otce Bedřicha (Fritze) je uvedeno místo úmrtí Auschwitz s datem 15. března 1944. Oba dotazníky také doplnila fotografiemi, z nichž tu Janovu níže reprodukujeme. Dotazník matky Lisy se v dostupných databázích obětí holocaustu nenachází, je tedy možné, že válku přežila podobně jako dcera Anita, ale bližší údaje se o ní zjistit nepodařilo.

Zdroje:

Státní oblastní archiv v Plzni, fond Policejní ředitelství Plzeň, pobytové přihlášky - Stransky Bedřich.

Archiv města Plzně, fond Masarykovo státní české reálné gymnázum Plzeň, inv. č. 19, sign. 14e73 - Hlavní katalog 1938/1939.

https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/127941-bedrich-stransky/

https://www.holocaust.cz/databaze-obeti/obet/127983-jan-p-stransky/

https://yvng.yadvashem.org/index.html?language=en&s_lastName=Stransky&s_firstName=Jan&s_place=&s_dateOfBirth=&cluster=true

https://yvng.yadvashem.org/index.html?language=en&s_lastName=stransky&s_firstName=fritz&s_place=&s_dateOfBirth=&cluster=true

Dokumentace

Přední strana policejní pobytové přihlášky Janova otce JUDr. Bedřicha Stranského s údaji o rodině a příchodu z Mostu v říjnu 1938. Na přihlášce není uvedena starší dcera Anita. Zdroj: Státní oblastní archiv v Plzni, fond Policejní ředitelství Plzeň, pobytové přihlášky - Stransky Bedřich.

Zadní strana policejní pobytové přihlášky Janova otce JUDr. Bedřicha Stranského s údajem o odchodu z Plzně do Prahy v dubnu 1939. Zdroj: Státní oblastní archiv v Plzni, fond Policejní ředitelství Plzeň, pobytové přihlášky - Stransky Bedřich.

Oddílový rozkaz Stopy z 24. března 1939 pro týdenní činnost na období 26. března - 1. dubna 1939, ve kterém vůdce Jan Kraus - Šiwo nuceně vylučuje z oddílu čtrnáct židovských chlapců. Jedním z nich byl i Jan Stransky - zde uveden jako Hanuš Stransky. Zdroj: Archiv Okresní rady Junáka Plzeň-město, osobní fond Jan Kraus - oddílové rozkazy Stopy 1939 (Týdenní rozkaz Stopy č. 30 pro oddílovou činnost od 26. března do 1. dubna 1939).

Poválečný medailónek Jana Stranského v přehledu zahynulých skautů Stopy sepsaný Janovým bývalým vůdcem Janem Krausem - Šiwou. Zdroj: Archiv Okresní rady Junáka Plzeň-město, osobní fond Jan Kraus - medailónky členů Stopy zahynulých během války.

Fotografie Jana Stranského, kterou připojila jeho sestra Anita Schwarz-ová k vyplněnému dotazníku o obětech holocaustu pro izraelský památník Yad Vashem. Zdroj: https://yvng.yadvashem.org/index.html?language=en&s_lastName=Stransky&s_firstName=Jan&s_place=&s_dateOfBirth=&cluster=true

Autoři

Příběh dal dohromady Miroslav Eisenhammer, leden 2020

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.