Rover 11.oddílu Praha XIX, příslušník 311. bombardovací perutě RAF, zemřel při havárii letounu v Beaulieu v Anglii.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Br. Zdeněk Řezáč - Roy

Zdeněk se narodil 21.6.1922 v Bělehradu. V Praze Dejvicích byl členem Vallova 1. střediska. Jako člen 11. RS. vykonával funkci zástupce vedoucího Viktora Krchy. Zdeněk byl jazykově nadán, vládl slovem i písmem francouzsky, anglicky, rumunsky a srbsky.

Po záboru pohraničí se rozhodl odejít do zahraničí. Šel tzv. „jižní“ cestou a na přelomu června-července 1939 byl již v Bukurešti. Na půdě československého spolku se zde setkal se synem gen. Heliodora Píky - Milanem Píkou. Zde s ním aktivně spolupracoval na akcích pořádaných pro naše občany. Osud Zdeňka a Milana se tak spojil. Jejich pobyt v Rumunsku trval až do 28.března 1940, kdy se připojili k transportu do Francie. Lodí Transylvania z rumunské Constance pluli přes Střední východ do Marseille. Na zastávce v Beyrouthu navštívili čs. konzulát, a dne 8.4.1940 se společně přihlásili do československé armády.

Do Marseille dorazili 14.dubna 1940 a na úřadu Cizinecké legie se hlásili k nástupu služby. Pro nízký věk ke vstupu do armády jim bylo ale doporučeno, přihlásit se až po dovršení věku 18. let. Zatím dostali „dovolenou“, s pobytem v Paříži.

V Paříži byl jejich pobyt na čs. velvyslanectví, kde bydleli společně s paní Píkovou. Po měsíci ale došlo k evakuaci před postupující německou armádou. Cesta vedla do vsi Capbreton, jižně od přístavu Bordeax. Díky přímluvě plk. Berounského se jim podařilo 19. června nalodit na loď, která evakuovala čs.letce do Anglie. Dne 21.června 1940 vystoupili v anglickém přístavu Falmouth. Do RAF byli zaregistrováni a přijati 11.července. Zdeněk Řezáč pod číslem 787061, Milan Píka pod číslem 787046. Jejich společný pobyt trval do roku 1941, kdy Píka odešel do kurzu pro navigátory a Řezáč do kurzu pro radisty a palubní střelce. Nejprve byl u 310. perutě, později v rámci kurzů byl ještě několikrát přemístěn a povyšován. Na Silvestra roku 1942 následovalo přemístění k 311. bombardovací peruti RAF. Povýšení do anglické hodnosti F/Sgt. byl dnem 24. července 1943.

Poslední Zdeňkův let se uskutečnil 30.srpna 1943. Na letišti Beaulieu odstartoval Liberator GR Mk. V “L“ BZ785 ke cvičnému letu. Posádku letadla tvořili F/Lt Emil Palichleb, Sgt.Emil Szeliga, F/Sgt. Zdeněk Řezáč, F/Sgt. Josef Bittner, Sgt.Josef Fišera, Sgt. Theodor Schwartz. Pilot v zatáčce do leva stroj naklonil, sklouzl po křídle a zřítil se.

Zdeněk Řezáč byl vyznamenán Čs. medailí Za zásluhy I. st., Pamětní medaile čs. zahraniční armády a Air Star, a  dnem 1. června 1991 mimořádně jmenován do hodnosti podplukovníka in memoriam.

Zdroje:

plk.v.v.Doc.Ing. Píka Milan, PhD, Bratislava

Ctibor Vořech - "Duší a tělem"

Kmenový list Zdeněk Řezáč - Vojenský historický archiv Praha

Pamětní místa

Zdeněk Řezáč byl pohřben na hřbitově v Brookvoodu, v roce 1947 byly jeho ostatky exhumovány, převezeny a pohřbeny v Praze – Bubenči (II. odd., č. 10).

Vyznamenání a ocenění

  • Zdeněk Řezáč byl vyznamenán Čs. medailí Za zásluhy I. st., Pamětní medaile čs. zahraniční armády a Air Star, a  dnem 1. června 1991 mimořádně jmenován do hodnosti podplukovníka in memoriam.

Skautský život

člen 4. odd. Junáka v Brně, Královo Pole, člen 11. RS Praha XIX-Dejvice

Dokumentace

Vlajka 11.oddílu Praha XIX, Dejvice

Klubovna I. střediska Praha XIX, Dejvice

kurz č. 11 od 15. 9. do 21. 12. 1942 u No. 1429 COTF, letiště Church Broughton

Kmenový list Zdeňka Řezáče - Vojenský historický archiv Praha

Kmenový list Zdeňka Řezáče - Vojenský historický archiv Praha

Autoři

Příběh dal dohromady Valla Jan březen 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.