Jilemnický skaut a vojenský pilot. V roce 1939 odchází bojovat do Polska. Po započetí války je při pokusu o přechod do Francie zatčen NKVD a poslán do sovětského gulagu, kde umírá.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Karel Kubánek se narodil do měsťanské rodiny obchodníka s textilem. Vystudoval Exportní obchodní akademii v Jablonci nad Nisou.

Jilemnickým skautem se stal asi v roce 1931, kde získal přezdívku Zipp. Zamiloval si hory a velmi se sblížil s dalším junákem s přezdívkou Vydra, který bohužel ve věku 22 let umírá. I. Mikšovič o nich později napsal: "Vydra i Zipp byli ovšem především skauti. Byli si věrnými druhy, strávili spolu nesčetně krásných chvil, napsali si mnoho pěkných slov a dala by se z toho vytěžiti vzácná kniha o chlapeckém přátelství, která by mohla být vzorem pro mnohá podobná."

Po maturitě nastoupil na letecké učiliště v Prostějově, kde absolvuje pilotní výcvik a působí na několika letištích na Slovensku, odkud se až v roce 1939 vrací domů. Ihned se zapojil do podzemního činnosti proti německým okupantům a zároveň hledá možnosti k opuštění země, aby mohl bojovat za vlast, jak dokládá i jeho báseň z května téhož roku:

Ukřižování viděl jsem

národa svého.

Bok mu otevřeli

a krev mu tekla - a voda

(byly to slzy).

Ukřižování

neděle květná - slet.

V srpnu 1939 se mu podaří, spolu s dalšími kamarády letci, přejít do Polska. Stává se členem polské armády. Po přepadení Polska Německem a ničivém bombardování letiště v Demblinu následoval rychlý pěší ústup směrem k rumunským hranicím, odkud chtěli s kamarády pokračovat do Francie. Bohužel tento prostor již kontrolovala sovětská tajná služba NKVD (Sověti v té době už okupovali část Polska). Všichni byli zatčení, ale podařilo se jim uprchnout, ovšem na další cestě následovalo nové zatčení. Celou zimu prožil K. Kubánek výslechy v několika věznicích, až byl odsouzen na tři roky nucených prací  v sovětském gulagu. Na jaře 1940 je deportován za polární kruh do jednoho z nejsevernějších táborů Pečorlag. Zde pravděpodobně v zimě 1940/1941 za hrůzných podmínek umírá...

zdroj: 

Jilemnice - zpravodaj města, listopad 2016.

https://sites.google.com/site/karelkubanek/

Historie skautingu v Jilemnici a Horní Branné, Středisko Junáka Jilm, 1998.

Vzpomínky Ivana Mikšoviče, Archiv Junáka, Skautský institut

Pamětní místa

Pamětní deska na rodném domě - Jilemnice, Zvědavá ulička č.p. 104

Pomník obětem 1. a 2. světové války -  Jilemnice Tyršovo náměstí

Vyznamenání a ocenění

  • Roku 1947 mu prezident Edvard beneš udělil  Československý válečný kříž 1939 ,,In memoriam''.

    Dne 1.6. 1991 byl mimořádně povýšen do hodnosti podplukovníka ve výslužbě in memoriam a 17.6 1991 mu byl udělen Čestný odznak československého pilota.

    Dne 28. října 2006 byla odhalena pamětní deska na jeho rodném domě v Jilemnici.

Skautský život

zástupce vůdce Junáka v Jilemnici

Patří mu nejen vojenská vyznamenaní, ale jistě měl nárok i na nejvyšší skautské vyznamenání za válečnou činnost - Junácký kříž, která jemu a jeho rodičům nemohlo být uděleno jen proto, že v té době (1946) ještě nebyl znám jeho osud.

Dokumentace

K. Kubánek (vlevo) se svými skautskými bratry I. Mikšovičem a Vydrou v roce 1933.

Portét K. K. z pamětní desky. (www.vets.cz)

Pamětní deska na rodném domě. (www.vets.cz)

Pomník válečným padlým v Jilemnici. (www.vets.cz)

Autoři

Příběh dal dohromady 3. oddíl Skorců Vrchlabí , jmenovitě:
Tomáš Krampera - Tom
Valentina Michlová - Vali
Viktorie Labíková - Viki

Roman Šantora (Bobo), Archiv Junáka

leden-únor 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.