Profesor Bedřich Krejčí učil na gymnáziu ve Velkém Meziříčí a stál u počátků místního skautingu. Pro odbojovou činnost byl zatčen, zahynul na pochodu smrti někdy po 20. dubnu 1945.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Profesor Bedřich Krejčí pocházel z chudé rodiny z Jabloňova, kde se narodil 6. 3. 1911. Roku 1929 maturoval na velkomeziříčské reálce a pak studoval na Masarykově univerzitě v Brně bohemistiku a germanistiku. Po ukončení studia nastoupil v roce 1935 jako profesor na gymnázium do Velkého Meziříčí, kde spoluzakládá místní oddíl a účastní se prvního tábora.

Zásluhou Bedřicha Krejčího se ve městě v průběhu okupace často konaly koncerty význačných osobností českého hudebního života. Nevybíravým nátlakem ze strany německých úřadů byl nucen přednášet veřejné projevy k různým výročím, což někteří jeho kolegové a velkomeziříčští občané považovali za kolaboraci. Jako vlastenec a skaut se prof. Krejčí s tímto stavem nechtěl smířit a to nakonec vedlo k jeho tragickému konci. Když byl přes protest přinucen pronést 14. 3. 1944 slavnostní řeč na oslavě 5. výročí zřízení protektorátu, přečetl vnucený projev tichým, monotónním hlasem. Za to byl na základě udání 10. 6. 1944 zatčen za provokaci, byl vyšetřován a nakonec deportován do koncentračního tábora. Dne 17. 4. 1945 nastoupil pochod smrti z Flossenburgu do Dachau. Po 20. dubnu, kdy se nacházel poblíž Amberku, o něm nejsou další zprávy.

Citace z knihy: Ve znamení lilie - Z dějin gymnázia a Junáka ve Velkém Meziříčí, autor: Miloslav Nováček, Strážnice 1999

"Béďa Krejčí se mi nejednou důvěrně posteskl, jak se na jeho činnost dívají někteří Medřičáci, i jeho kolegové. Velmi ho to trápilo a to jej nakonec přivedlo i k zoufalému odhodlání - vzepřít se."

V březnu roku 1944 mi psal do Norimberku prof. Liška: "U nás není nic zvláštního, co by ti z domu nenapsali. O kulturu se nám starají jak Béďa, tak i fašistická VOS, takže jsme ji skoro přesyceni. Zítra v předvečer 15. března má Béďa slavnostní řeč na oslavě 5. výročí zřízení protektorátu."

Zdroje:

Velkomeziříčsko 18/2010, autorka: PhDr. Marie Ripperová

Ve znamení lilie - Z dějin gymnázia a Junáka ve Velkém Meziříčí, autor: Miloslav Nováček

Pamětní místa

Pamětní deska: Válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé Země moravskoslezské

Moravské náměstí  6/01, Brno - město, vstupní prostor budovy Nejvyššího správního soudu ČR

25. 10. 1947: Odhalení pamětní desky popraveným a padlým učitelům

Velké Meziříčí: Jos. Havlíček, Marie Kozová, Bedř. Krejčí, Frant. Maloušek, Albín Mikunda, Boh. Milostný, Jar. Novotný, Z. Schwangmeierová

Skautský život

spoluzakladatel skautingu ve Velkém Meziříčí

Katolický skaut, vůdcem střediska ve Velkém Meziříčí za první republiky.

“První schůzka se uskutečnila na verandě Masarykova dětského domova 8. května 1936. V oddíle se vytvořili dvě družiny: Ostříži a Lišky a později k nim přibyla i družina bobrů. Aktivita začínajících skautů byla značná a na 10. července připravili v lesíku nad sýpkami první táborák. Na němž složili bratři slavnostní skautský slib.“

První tábor (1936) byl však jen na jeden týden a účastnilo se ho jenom 6 hochů. Od začátku roku 1937 je oddíl řádně registrován, je mu přiřazeno číslo 12. V létě 1937 tábořili na řece Oslavě (Nesměř) spolu se spřáteleným oddílem z Třebíče. Na táboře byl natočen propagační film nazvaný „Den na skautském táboře“. 

“V roce 1937 měl oddíl svou stálou klubovnu propůjčenou velkostatkem ve věži „Na baště“."

Okupace: 

“15. března 1939 byl mizerný den s mizerným počasím; bylo vlezlo, padal sníh s deštěm; stál jsem před Obecníkem, když na náměstí vjížděla skupinka německých vojáků na motocyklech se sajdkárami. Zůstali jsme sami; opuštěny a oklamáni, okupováni.“

“Letní tábor skautů v červenci na Oslavě u Vanče kupodivu proběhl bez zvláštních událostí, zatím co jinde byly tábory násilně Němci likvidovány. Zámkem nám bylo po prázdninách naznačeno, abychom opustili naši romantickou klubovnu v hradní věži pod zámkem. Začátkem listopadu 1940 byla organizace Junáka Němci zakázána.“ 

Současnost:

Na počest Hrdiny pořádá velkomeziříčské středisko skautů každoročně závod Memoriál prof. Bedřicha Krejčího. Je po něm pojmenován 12. oddíl prof. Bedřicha Krejčího.

Zdroj:

Ve znamení lilie - Z dějin gymnázia a Junáka ve Velkém Meziříčí, autor: Miloslav Nováček, Strážnice 1999

Více o osobě Hrdiny

Profesor Krejčí byl literární vědec a kritik, dokonce i sám psal básně. Jeho aprobace však vedla k tomu, že byl po okupaci Československa nucen v rámci Národního souručenství pečovat o kulturu ve městě. Snažil se tuto možnost místo propagace fašismu využít k propagaci české kultury. V prosinci 1939 a v roce 1940 připravil pět večerů besed s účastí např. Jana Zahradníčka, Jakuba Demla a dalších českých autorů, se kterými se osobně znal. Tyto besedy pečlivě zaznamenal a vydal je ve sborníku Večery básníků Horácka, který vytiskl v roce 1941 velkomeziříčský tiskař. 

Citace: Ve znamení lilie - Z dějin gymnázia a Junáka ve Velkém Meziříčí, autor: Miloslav Nováček, Strážnice 1999

Když jsem jezdil na neděli domů, chodíval jsem pravidelně večer do pivovaru popovídat si s prof. Bedřichem Krejčím. Býval jako katolický skaut vůdcem střediska za prvé republiky. Sedával zcela sám v zadní místnosti v pivovaru a vždy mě rád vítal. Při zonce a pivu jsme si popovídali třeba dvě hodiny. Znal se osobně se všemi literáty Vysočiny a v prosinci 1939 a v r. 1940 připravil "Večery básníků Horácka". Všech pěti večerů jsem se na Obecníku zúčastnil. Vedle osobní účasti Jana Zahradníčka, Jakuba Demla, Jana Kárníka a Jana Dokulila s poezií Petra Křičky posluchače seznámil jeho bratr hudební skladatel Jaroslav Křička. Všechny večery prof. B. Krejčí pečlivě zdokumentoval a vydal ve sličném sborníku s titulem "Večery básníků Horácka. Profesor Krejčí byl tvrdě přinucen se v rámci Národního souručenství ve městě o kulturu. Za jeho působení ve Velkém Meziříčí se často konaly koncerty; účinkovali zde prof. A. Holeček, Dr. Alexandr Plocek, přední česká houslistka Bedřiška Seidlová, akustiku farního kostela si již za protektorátu oblíbil violoncelista Miloš Sádlo.

Zdroje:

Velkomeziříčsko 18/2010, autorka: PhDr. Marie Ripperová

Ve znamení lilie - Z dějin gymnázia a Junáka ve Velkém Meziříčí, autor: Miloslav Nováček, Strážnice 1999

Dokumentace

Prof. Bedřich Krejčí

Úvodní list z kroniky 12. oddílu, zhotovené při znovuobnovení oddílu roku 1992

Tábor 12. oddílu u řeky Oslava, roku 1937 (bez skautského kroje Bedřich Krejčí)

Úryvek z kroniky 12. oddílu o jeho začátcích

Nástup na táboře 12. oddílu, rok 1937

Memoriál na počest prof. Bedřicha Krejčího, rok 1993, údolí řeky Oslavy

Memoriál na počest prof. Bedřicha Krejčího, rok 1995, údolí řeky Oslavy

Memoriál na počest prof. Bedřicha Krejčího, rok 2014, údolí řeky Oslavy

Pamětní deska: Válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé Země moravskoslezské Moravské náměstí 6/01, Brno

Autoři

Příběh dal dohromady středisko Velké Meziříčí , jmenovitě:
Pavel Oulehla - Čerstvej


14. 2. 2017 - 15. 5. 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.