Skaut, sokol, československý voják z Litovle. Zatčen pro odbojovou činnost 7. 3. 1944, odsouzen a sťat ve Vratislavi.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Ladislav Chrudina se narodil jako syn litovelského kloboučníka Aloise Chrudiny st., 9.3.1892 v Litovli. Maturoval na litovelské reálce 8. 7. 1910, pak absolvoval jednoroční abiturientský kurz při obchodní akademii v Prostějově. Nato byl v civilním zaměstnání a to v litovelském lihovaru a v Zoře v Olomouci. Všichni Chrudinovi kluci s otcem byli vášniví Sokolové a jako takoví pomáhali zakládat kolem roku 1910 oddíl Sokola v Cholině.

1. 10. 1913 nastoupil vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník u střeleckého pluku 23. v Zadaru (dnešní Chorvatsko), kde se během krátké doby naučil perfektně italsky a srbochorvatsky. Světovou válku, která hned na to následovala prodělal na srbském a italském bojišti. Byl pětkrát raněn, z toho dvakrát těžce. První těžké zranění bylo průstřel obličeje, jazyka a hrtanu. Druhé těžké zranění do břicha a krku. Ostatní zranění se týkala rázu lehčího. První těžké zranění utrpěl 9. 9. 1914 na srbském bojišti. O tom je dokonce zmínka ve sbírce básní "Písničky života" (nakladatelství Píša Brno, 1933) v básni Hodina s kukačkou, jenž napsal jeho bratr Jaroslav. Uvedu jen krátký popis básně: "Byla to divná rána. / Prošla ústy a krkem. / Hlava klesla na ruce / ze kterých vypadla puška."  K druhému těžkému zranění došlo 19. 9. 1917 u San Gabriele (bitva u Capporeta), na italském bojišti.

Po Velké válce nastoupil do čs. armády. 13.11.1918 jako velitel roty Morávkova praporu v Olomouci. Dále v Užhorodě sloužil u plk.36, v Podolinci u 9. horského praporu, v Košicích u pěšího pluku 32, v Komárně u plk.12, v Michalovcích a na konec u V. sboru v Trenčíně. Už za Slovenského štátu, kam byl "automaticky" převedený, byl propuštěn jako štábní kapitán do výslužby na vlastní žádost dne 21.4.1939. Vrátil se zpět do rodné Litovle, kde pobýval až do svého zatčení 7. 3. 1944 v jednom pokoji u svého bratra Aloise Chrudiny. 

Za protektorátu vstoupil do ilegální skupiny, napojené na středisko v Olomouci. Jeho činnost měla být činností vojenskou v okolí Litovle, kde ve vesnicích měl obstarati osoby-vojáky, kteří by v oněch vesnicích zorganizovali odboj a na daný povel aktivně vystoupili. Po prozrazení skupiny 7. března 1944 byl zatčen, vězněn v Olomouci, v Brně v Kounicových kolejích a na Špilberku, posléze ve Vratislavi, kde byl 18. srpna 1944 lidovým soudem pro přípravu velezrady a nadržování nepříteli odsouzen k trestu smrti sekyrou, k ztrátě cti a občanských práv. Rozsudek vykonán na Dušičky 2. listopadu 1944. Hrob nemá.

Dle výpovědi, kterou v písemné podobě provedl po válce generál Ladislav Kvapil (originál ve vlastnictví rodiny), jenž byl ve Vratislavi souzen a odsouzen společně s panem Chrudinou, se mimo jiné píše "Jeho chování během věznění bylo vždy v naprostém souladu se ctí čs. důstojníka a občana."

Zdroje: Městský úřad Litovel a rodina Ladislava Chrudiny

Pamětní místa

Je uveden na jedné ze dvou pamětních desek obětem 2. světové války na litovelské radnici.

Zdroj: Městský úřad Litovel 

Vyznamenání a ocenění

  • In memoriam byl udělen československý válečný kříž 1939, Štefánikův pamětní odznak II. stupně a byl povýšen na podplukovníka čs. armády.

    Zdroj: Městský úřad Litovel 

Skautský život

Zakládajicí člen skautského oddílu v Cholině u Litovle

Dokumentace

Oslavy dne republiky 28. října v Bratislavě, Chrudina druhý zprava (za vojákem). (Rodinný archív L. CH.)

L. Chrudina jako student. (Rodinný archív L. CH.)

Jako jednoroční dobrovolník u střeleckého pluku v Zadaru (Chorvatsko) 1913-1914. (Rodinný archív L. CH.)

Poslední fotografie (Rodinný archív L. CH.)

Pamětní deska věnovaná obětem 2. světové války na litovelské radnici. (Městský úřad Litovel)

Autoři

Příběh dal dohromady Kapsa ze Šumvaldu , jmenovitě:
Poděkování L. Chrudinovi.

červen-říjen 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.