Rabín a vůdce oddílu v Benešově. 1. září 1939, v den začátku druhé světové války, byl zatčen gestapem a odvlečen do koncentračního tábora. Zemřel v koncentračním táboře Buchenwald nedaleko německého Erfurtu.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Židovský rabín

Rudolf Blán se narodil 15. srpna 1884 Mojžíšovi a Hermíně Blánovým. Jeho otec byl židovským rabínem v Golčově Jeníkově, malé obci nacházející se v dnešním okrese Havlíčkův Brod. Náboženské postavení otce ovlivnilo Rudolfa Blána. Byl aktivním členem benešovské židovské obce a po absolvování vídeňské kantorské školy se stal rovněž rabínem.

Působil hlavně v benešovské synagoze, která se od roku 1850 nacházela na místě dnešního obchodního domu v Pražské ulici. Synagoga byla zvláštní tím, že do ní nechodili muži a ženy odděleně, nýbrž pospolu. Rudolf Blán byl v benešovské synagoze oblíbeným nejen jako rabín, ale také jako pěvec. Díky jeho krásnému hlasu navštěvovali kázání v synagoze i křesťané, někteří z nich byli dokonce členy místního pěveckého sboru. V místním pěveckém sboru působil i předválečný starosta Benešova a Josef Steindler, veřejně známého činitele JUDr. Julia Taussiga, který byl přítelem T. G. Masaryka.

Profesor náboženství a vůdce skautského oddílu

Kromě role náboženské židovské autority zastával Rudolf Blán i roli profesora na benešovském gymnáziu, kde vyučoval náboženství. Výuka náboženství, při které se setkával s tehdejší benešovskou mládeží, podnítila jeho zájem o skauting. Byl to právě Rudolf Blán, kdo v průběhu první světové války obnovil činnost benešovského skautského oddílu. Oddíl měl dokonce samostatnou klubovnu v Zámecké ulici a pestré vybavení. V něm nechyběla ani vyšitá vlajka s černým sokolem.

Blánův skautský oddíl podnikal vedle pravidelných půldenních, dvoudenních výprav i putovní tábor do Havlíčkova Brodu (tehdy nazývaný jako Německý Brod). Na táboře Rudolf Blán připravoval pro členy svého oddílu program, v němž nechybělo signalizování, stopování, plížení a další dovednosti. Vznik Československa benešovští skauti bohužel neoslavili. Vlivem nepřízně úřadů a rostoucího antisemitismu se oddíl přestal koncem roku 1917 scházet.

Když 1. září 1939 začala druhá světová válka, Rudolfa Blána zatklo gestpao kvůli jeho židovskému původu. Spolu s dalšími čtyřmi desítkami obyvateli Benešova byl transportován do Buchenwaldu, kde ho nacisté zavraždili v plynové komoře.

Zdroje:

https://www.geni.com/people/Rudolf-Blan/6000000011581626930

http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=9411

http://www.gbn.cz/pro-verejnost/historie-skoly/prehled-historie-gymnazia-benesov

http://www.jiskra-benesov.cz/clanek/zili-tady-s-nami-1115

http://www.benesov-city.cz/assets/File.ashx?id_org=219&id_dokumenty=1435

http://www.zmizeli-sousede.cz/pracestudentu/weby/zsdivisov/zidovske_osidleni.html

http://benesov-city.cz/assets/File.ashx?id_org=219&id_dokumenty=1453

http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=108007

Pamětní místa

Náhrobek na Novém židovském hřbitově v Benešově.

Deska padlým (zahrnuje i Rudolfa Blána) v mezipatře gymnázia v Benešově Husova 470.

Skautský život

Skautský vůdce benešovských skautů za 1. světové války, člen SPJ Benešov

Dokumentace

R. Blán se svými skauty kolem roku 1916. (zdroj: Jůlie Válková)

R. Blán portrét. (zdroj: Jůlie Válková)

R. Blán ve 30. letech (zdroj: Jůlie Válková)

R. Blán ve 30. letech (zdroj: Jůlie Válková)

Deska padlým (zahrnuje i Rudolfa Blána) v mezipatře gymnázia v Benešově Husova 470. (www.vets.cz)

Autoři

Příběh dal dohromady Skrypta-Yndex , jmenovitě:
Míla Machoň
Anna Uttendorfská

březen - duben 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.