Vůdce 8. plzeňského (židovského) skautského oddílu. Zahynul v koncentračním táboře Auschwitz/Osvětim.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

     Hanuš Adel, narozený 25. března 1909 v Plzni jako syn obchodníka Vítězslava Adela a Arnoštky rozené Königové, vedl po smrti otce jím založený obchod s hračkami v Poděbradově ul. č. 5 v Plzni. Od počátku 30. let přitom působil jako vůdce 8. skautského oddílu, který se vyprofiloval jako židovský - šlo o jediný židovský skautský oddíl v Plzni fungující v rámci svazového Junáka. Jeho původ se mu za války stejně jako mnoha členům 8. oddílu stal osudným. V rámci druhého velkého transportu  plzeňských Židů označeného jako "transport S" opustil dne 22. ledna 1942 rodné město i s matkou Arnoštkou, manželkou  Jarmilou a dcerou Věrou, s nimiž byl převezen do Terezína. Jeho matka 17. dubna 1944 v Terezíně zemřela. Hanuš se zbytkem rodiny pokračoval 28. října 1944 transportem "Ev" do Osvětimi. Jejich další osud není znám, zůstali mezi 937 zahynulými z původního plzeňského transportu "S", ze kterého se konce války dočkalo jen 67 osob. 

Zdroj: Státní oblastní archiv v Plzni, fond Policejní ředitelství Plzeň - pobytové přihlášky. Kol.: Terezínská pamětní kniha, Praha 1995, s. 280.


Pamětní místa

     Jména Hanuše Adela a členů jeho rodiny jsou uvedena na kamenech v plzeňské Zahradě vzpomínek, památníku vzniklém v prostoru bývalé židovské školy (pomocné synagogy) v sousedství tzv. Staré synagogy v Plzni ve vnitrobloku domu Smetanovy sady č. 5. Památník vznikl z iniciativy pracovníka plzeňského Památkového ústavu Radovana Kodery v rámci akce "Rok 2002" připomínající 60. výročí zahájení transportů z Plzně do Terezína. Pod heslem "Napiš jedno jméno" ve dnech 16.-19. dubna 2002 stovky dobrovolníků popsaly jmény na 2600 kamenů představujících symbolické náhrobky Plzeňanů - Židů zmizelých v likvidačních táborech. Deštěm smytá jména byla obnovena v rámci akce "Anděl Fest 2015" ve dnech 17.-19. 10. 2015, ale vlivy počasí pracují stále - Hanušovo jméno v současné době není možné identifikovat a zaslouží si obnovu, jména jeho manželky a dcery jsou čitelná.


Vyznamenání a ocenění

  • Jan (Hanuš) Adel je uváděn jako pravděpodobný držitel zlatého stupně Junáckého kříže Za vlast 1939-1945.

    Zdroj: Bořík, Stanislav: Junácký kříž "Za vlast" 1939-1945. Plzeňsko - list pro vlastivědu západních Čech, roč. XXII/1995, č. 4, s. 1.


Skautský život

vedoucí 8. odd. Junáka v Plzni

     Původní 8. oddíl v Plzni vznikl pravděpodobně už v roce 1919, jeho členstvo však postupně zestárlo a oddíl se změnil v 11. OS klub. Číslo 8 bylo přiděleno od 1. září 1931 židovskému oddílu vzniklému na jaře uvedeného roku, který vedl Jan (Hanuš) Adel. V oddíle nadále působil i dřívější zástupce původního vůdce Ludvíka Dembovského Karel Kokoška. 8. oddíl byl jediný, který se v rámci svazového Junáka v Plzni profiloval jako židovský - židovští členové v něm převažovali, ale chodilo sem i několik chlapců z nežidovských rodin. V jeho činnosti nebyla zdůrazněna sionistická náplň typická pro některé jiné nesvazové židovské skautské organizace, které se mimo běžný výcvik snažily cíleně připravovat své členy na budoucí odchod do Palestiny. Postupně se rozrostl na přibližně 40 členů rozdělených do tří družin - Kamzíků, Lišek a Bobrů. Jeho pokřik zněl: "Ani bouře ani lití - nemůže nás odstrašiti - k vytčenému cíli - Osma Plzeň pílí!"

     První klubovnou byl starý železniční vagón pod železniční lávkou poblíž hřiště SK Slavoj, od roku 1933 se přěstehovali do sklepní místnosti na rohu Klatovské tř. a Bendovy ul., po dalších dvou letech do klubovny v přízemí domu v Husově ul. vedle klasického gymnázia a v r. 1938 do "skautského domova" na Klatovské tř. 106, který sdíleli s 1. kmenem RS Dakota, 2. oddílem Stopa a 3. smečkou vlčat (Smečka Černého vlka). Se Stopou udržoval 8. oddíl těsné styky, někteří chlapci z 8. oddílu do Stopy také přešli. Bývalý člen Stanislav Struska (*1928) vzpomínal i na klubovny v Pařížské ulici (druhý dům vlevo) a na konci Cukrovarské ulice vlevo u řeky Radbuzy poblíž papírenské lávky.

     Letní tábory proběhly v r. 1932 u rybníka v Bělčicích u Blatné, 1933 putovní do Tater (včetně výstupu na Lomnický štít), 1935 u Bdeněvsi, 1936 u Borku u Liblína a 1938 nedaleko Města Touškova na levém břehu Mže asi 1 km pod hradem Buben. Mimo to v letech 1933 a 1934 proběhly zimní tábory v Železné Rudě a v roce 1934 se někteří členové oddílu účastnili Makkabiády v Bohumíně, protože většina jich byla zároveň členy židovského tělovýchovného spolku Makkabi. V roce 1932 se oddíl účastnil župního srazu v Sušici, 1935 skautských závodů v Plzni-Doubravce, 1936 protifašistické manifestace ve Stříbře a 1937 srazu Západočeské župy v Karlových Varech. Po přeorganizování plzeňských skautských oddílů počátkem roku 1939 obdržel oddíl nové číslo 12. Někdy v této době nahradil Hanuše Adela ve vedení oddílu Karel Struska, jehož dva synové byli též členy.

     Činnost oddílu radikálně narušila německá okupace v březnu 1939 a následná protižidovská opatření. Ještě během jara a léta 1939 se některým členům podařilo odejít za hranice, ostatní i s jejich rodinami čekaly dva roky rostoucího útlaku vrcholící v lednu 1942 transportováním do Terezína a odtud většinou dále do vyhlazovacích táborů na východě. Osud svých svěřenců sdílel i jejich vůdce Hanuš Adel.

Zdroj: Bořík, Stanislav: Skauting v Plzni. Plzeň 1993, nestr.; David Koura - záznam rozhovoru se Stanislavem Struskou (*1928) ze dne 18. 3. 2012 - archiv ORJ P-M, osobní složka Struska Stanislav.     


Více o osobě Hrdiny

     Hanušův otec Vítězslav Adel nechal 15. prosince 1910 zapsat u krajského soudu v Plzni pod sign. A II 126 firmu jednotlivce - "obchod zbožím galanterním, modním a hračkářským" Vítězslav Adel, německy Siegfried Adel, se sídlem v Plzni, Poděbradova tř. č. p. 53/č. or. 5 (dnešní Pražská ul. č. p. 53/č. or. 29). Vedl svoji živnost devatenáct let a po jeho smrti v roce 1929 přešlo dědictvím vedení firmy rovným dílem na vdovu Arnoštku Adelovou a jediného syna Hanuše Adela. Ten soustředil sortiment zejména na hračky, a v dobových inzerátech se proto firma objevuje jako "Dům hraček Adel". Firma aktivně podporovala plzeňské skauty, prodávala sportovní vybavení využitelné pro skautský výcvik a podílela se na organizaci skautských akcí pro veřejnost, jakými byly např. populární koloběžkové závody a závody dětských vozítek.

     Hanuš žil zřejmě i aktivním osobním životem, jak lze soudit z dochovaných žádostí o vydání cestovního pasu, zbrojního pasu a řidičského oprávnění - bohužel u žádné z nich není připojena fotografie. Bydlel v Jungmannově tř. č. 36 v domě Leopolda Levita, a to i s manželkou Jarmilou rozenou Veseckou (sňatek 23. září 1934 v Praze) a dcerou Věrou narozenou 22. května 1937. V dubnu 1940 se museli z domu vystěhovat, nový domov našli v domě tchyně Růženy Vesecké v Prokopově ulici č. 15. Už k 19. prosinci 1940 se ale museli všichni znovu přestěhovat jako podnájemníci do Hálkovy ul. č. 18, do bytu Alice Fuchsové. Němci tak postupně nuceně soustřeďovali plzeňské Židy před následnou deportací, aby uvolnili co nejvíce židovských bytů pro svoji potřebu. Zde zůstali Adelovi až do ledna 1942, kdy všichni včetně své poslední ubytovatelky Alice Fuchsové nastoupili v transportu "S" cestu do Terezína. 

      Okupace českých zemí v roce 1939 předznamenala zároveň další osud firmy Adel.  V září 1940 rozhodl plzeňský Oberlandrat na základě nařízení říšského protektora z 21. června 1939 o židovském majetku o přidělení německého správce, tzv. Treuhändera, do firmy, což pro Adelovy znamenalo znemožnění dalších manipulací s jejich majetkem. Už v prosinci 1940 měl o koupi firmy zájem plzeňský obchodník Antonín Paroubek, Oberlandrat ale schválil prodej až počátkem roku 1942. Po osvobození v květnu 1945 byla na firmu "Antonín Paroubek dříve Vítězslav Adel" uvalena národní správa a 10. září 1945 rozhodl Okresní národní výbor v Plzni o jejím přidělení novému majiteli, obchodníku Josefu Vohradskému - k 4. lednu 1946 byla zapsána jako "Josef Vohradský dříve Adel". V říjnu 1947 podal žijící příbuzný Arnoštky Adelové Bedřich König z Haify žádost o restituci firmy, plzeňský Ústřední národní výbor ji však zamítl jako nepříslušnou. Záznam o výmazu firmy v příslušném soudním rejstříku chybí, nelze tedy přesně určit způsob a datum jejího zániku.  

     Zdroje: Státní oblastní archiv v Plzni, fond Policejní ředitelství Plzeň, pobytové přihlášky a osobní registratura sign. A 906; fond Krajský soud Plzeň - firemní spisy sign. A II 126.    


Dokumentace

Fotografie z koloběžkových závodů pořádaných plzeňskými skauty v první polovině 30. let v Plzni na náměstí Republiky. Hanuš Adel první zprava - je to jediná nám dostupná fotografie, na které je zachycen. Zdroj: Archiv ORJ P-M, sbírka fotografií.

Náborový leták plzeňského 8. skautského oddílu, 30. léta 20. stol. Zdroj: Archiv ORJ P-M, osobní fond Jan Kraus (přiloženo k rozkazům okresu Plzeň).

Oddílový rozkaz plzeňského 8. skautského oddílu z 18. května 1938 opatřený razítkem 8. oddílu. Zdroj: Archiv ORJ P-M, osobní fond Jan Kraus (přiloženo k rozkazům okresu Plzeň).

Plakát na lukostřelecké závody pořádané plzeňskými skauty 16. června 1935. Ve spodní části plakátu reklama firmy Adel, která mimo jiné nabízela skautům i luky a šípy. Zdroj: Archiv ORJ P-M, osobní fond Jan Kraus, dokumentace akcí Místního sdružení Svazu skautů RČS Plzeň.

Inzerát firmy Adel v Adresáři města Plzně 1938. Zdroj: Adresář města Plzně 1938, Plzeň 1938, s. 308.

Záznam o odhlášení Hanuše Adela z Plzně na zadní straně policejní pobytové přihlášky. Zdroj: Státní oblastní archiv v Plzni, fond Policejní ředitelství Plzeň, pobytové přihlášky.

Lícová strana plakátu na dětské závody pořádané plzeňskými skauty 20. června 1937. Firma Adel se na organizaci přímo podílela. Zdroj: Archiv ORJ P-M, osobní fond Jan Kraus - soubor plakátů ke skautským akcím.

Rubová strana plakátu na dětské závody pořádané plzeňskými skauty 20. června 1937 - reklamy firem podporujících akci, mj. firmy Adel. Zdroj: Archiv ORJ P-M, osobní fond Jan Kraus - soubor plakátů ke skautským akcím.

Plakát na oddílovou besídku plzeňské "Stopy" pořádanou 22. února 1938 v plzeňské Měšťanské Besedě na počest 80. narozenin lorda Baden-Powela. Firma Adel akci podporovala, jak je vidět z reklamy umístěné na plakátku. Zdroj: Archiv ORJ P-M, osobní fond Jan Kraus - soubor plakátů ke skautským akcím.

Lícová strana plakátu na dětské závody pořádané plzeňskými skauty 19. června 1938. Firma Adel se na organizaci přímo podílela. Zdroj: Archiv ORJ P-M, osobní fond Jan Kraus - soubor plakátů ke skautským akcím.

Rubová strana plakátu na dětské závody pořádané plzeňskými skauty 19. června 1938 - reklamy firem podporujících akci, mj. firmy Adel. Zdroj: Archiv ORJ P-M, osobní fond Jan Kraus - soubor plakátů ke skautským akcím.

Stránka ze skautského deníku bývalého člena 8. (po přečíslování 12.) oddílu Stanislava Strusky se záznamem složených zkoušek k udělení 1. stupně skautské zdatnosti z roku 1938. U řádky "nováček" s datem 13. 5. 1938 parafa Hanuše Adela. Zdroj: Archiv ORJ P-M, osobní složka Struska Stanislav.

Zahrada vzpomínek v Plzni ve dvorním traktu domu v Kopeckého sadech č. 5, celkový pohled. Foto M. Eisenhammer, 2. 4. 2017.

Část Zahrady vzpomínek věnovaná židovským obětem rasové perzekuce s příjmeními začínajícími písmenem A. Foto M. Eisenhammer, 2. 4. 2017.

Zahrada vzpomínek, kámen věnovaný památce Hanušovy manželky Jarmily Adelové. Foto M. Eisenhammer, 2. 4. 2017.

Zahrada vzpomínek, kámen věnovaný památce Hanušovy dcery Věry Adelové. Foto M. Eisenhammer, 2. 4. 2017.

Autoři

Příběh dal dohromady Miroslav Eisenhammer, březen 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.