Profesí odborný učitel, který začal skautovat v dospělosti. V předválečných letech vedl 2. chlapecký oddíl v Břeclavi, za války byl pak součástí Obrany národa. Za nelegální činnost odsouzen na 8 let, zemřel po konci války na následky věznění.

Místo narození Místo úmrtí Místa skautování Pamětní místa

Příběh hrdiny

Ladislav Polášek byl odborným učitelem a působil na řadě škol v tehdejším politickém hodonínském okrese. Řídícím učitelem z Charvátské Nové Vsi a skautem Františkem Kňourkem – Šedým Havranem byl pozván na tábor břeclavských skautů v Jugoslávii roku 1936, aby poznal na vlastní kůži skautský život. Pro myšlenky skautské se velice nadchl a při posledním táborovém hlášení převzal vedení 2. oddílu a slíbil, že jej povede dále k nové práci a k novému rozkvětu.

Za války učil na měšťanské škole ve Strážnici. Jako důstojník v záloze se stal velitelem organizace Obrany národa na Strážnicku, zástupce mu dělal odb. učitel Josef Horecký. Organizovali tříčlenné jednotky vojenského rázu, které si měly opatřit zbraně, zasahovat činně proti říšské branné moci a sabotovat. Polášek vyjednal i zřízení skupiny v nedalekých Vnorovech a v Tvarožné Lhotě.

Řízením osudu byla jedna ze záškodnických akcí prozrazena (byly nalezeny seznamy v zapomenuté aktovce) a začalo velké zatýkání. Zbraně ve Strážnici byly schovány nebo zničeny. Ústředí bylo zatčeno, nemohlo se nic dělat. Dne 29. října 1940 (den po úředním zrušení Junáka) byl Polášek ve škole zatčen. V prosinci suspendován, manželka se synem dostávali poloviční plat, po odsouzení v roce 1942 byl propuštěn. Polášek byl nejprve vyslýchán v neblaze proslulých Kounicových kolejí v Brně, poté vězněn ve Vratislavi, kde byl odsouzen na 8 let. Trpěl podvýživou a týráním. V lednu 1945 byli vězni převáženi před postupujícími Rusy na západ do středního Německa v otevřených vagonech, bez stravy. Tím jeho zdraví bylo zničeno. V Ambergu jej Američané osvobodili a Polášek byl ihned dán do nemocnice. Naposledy své rodině napsal 23. května 1945. Zemřel na vyčerpání 27. května.

Zdroj:

kronika 2. oddílů skautů junáků RČS Břeclav z let 1927 – 1938 uložená u Štěpána Káni kronika města Strážnice č. 4, str. 228


Pamětní místa

pamětní deska ve Strážnici na městském úřadě

pamětní deska obětem 2. světové války umístěná na budově ZŠ v Moravském Žižkově

pamětní deska 434 padlých hrdinů z řad učitelů a profesorů umístěná v budově Nejvyššího právního soudu v Brně


Skautský život

vedoucí 2. oddílu junáků skautů RČS v Břeclavi v letech 1936 – 1938

2. břeclavský oddíl byl založen roku 1927 bratrem okresním zpravodajem Františkem Kňourkem – Šedým Havranem a stal se pomyslnou vlajkovou lodí meziválečného břeclavského skautingu. Dokladem toho je např. prvenství v závodech konaných při příležitosti župního sjezdu v Luhačovicích (1934).

Br. Polášek vedl vzorně dva tábory: v Tulešicích u Moravského Krumlova (1937) a na Slovensku u Ružomberka (1938). Svědčí o tom i novinové články vztahující se k oběma táborům.

Velice cennou pozůstalostí po Poláčkovi je i skautský stan typu „A“ vyrobený v 2. pol. 30. letech 20. století ve velice zachovalém stavu s oddílovým razítkem a číslem 25. 


Dokumentace

L. Polášek na vojně. (Foto uloženo t.č. u Iva Brzobohatého - Ještěra)

L. Polášek se třídou. (Foto uloženo t.č. u Iva Brzobohatého - Ještěra)

L. Polášek se skauty na výletě při táboře u Ružomberoku v roce 1938. (z kroniky 2. oddílu)

L. Polášek na táboře u Ružomberoku v roce 1938. (z kroniky 2. oddílu)

L. Polášek při táborovém hlášení v roce 1938. (z kroniky 2. oddílu)

Pozvánka k odhalení pamětní desky z roku 1947. (Foto uloženo t.č. u Iva Brzobohatého - Ještěra)

Pamětní deska ve Strážnici na městském úřadě. (www.vets.cz)

Pamětní deska obětem 2. světové války umístěná na budově ZŠ v Moravském Žižkově. (www.vets.cz)

Pamětní deska 434 padlých hrdinů z řad učitelů a profesorů umístěná v budově Nejvyššího právního soudu v Brně. (www.vets.cz)

Autoři

Příběh dal dohromady Štěpán Káňa – Káně , jmenovitě:
Poděkování:
Děkuji PhDr. Aleně Káňové za pomoc při hledání  historických pramenů.

duben 2017

Bylo to jinak? Víš více informací?

Tyto údaje patří skautovi, který položil svůj život za vlast. I přes všechnu snahu mohou být některé z údajů chybné, nebo se nepodařilo zjistit všechny informace. Pokud máte nějaké další informace o uvedeném hrdinovi, nebo snad víte o jiném hrdinovi, který není v seznamu, budeme rádi, když se nám ozvete na: hrdinove@skautskyinstitut.cz

Kromě zdrojů využitých zpracovateli vychází uvedené údaje ze seznamů vytvořených v 80. letech minulého století, které jsme doplnili a opravili podle podkladů z let 1946, 1970 a dalších. Což ovšem neznamená, že jsou přesné, i ty je třeba podrobit zkoumání a případně opravit. Část údajů jsme kontrolovali dle následujících publikací:

  • Čvančara, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt 1939-1945.
  • Marek, Jindřich; Pejčoch, Ivo; Plachý, Jiří; Jakl, Tomáš. Padli na barikádách.
  • Plachý, Jiří; Pejčoch, Ivo. Zemřeli na Západě.
  • Padevět, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou.
  • Padevět, Jiří. Krvavé finále.

a dalších.